Kritéria dobrého badatele

1. ročník – matematika prof. Hejného

Kritéria dobrého badatele 

(rozvoj klíčových kompetencí)

samostatná práce

·         pracuji tiše                                  

·         soustředím se                             

·         kontroluji svou práci 

·         poučím se z chyby    

vytrvalá badatelská práce

·         zkouším různé strategie

·         nevzdávám se

·         dokončuji práci

·         opravuji chybné výsledky

pracuji v týmu

·         poslouchám a dávám návrhy

·         umím vysvětlit postup

·         umím požádat o pomoc

·         moderátor - dávám podnětné otázky
          k řešení úkolů a opravě chyby

dokáži se učit ve škole i doma

·         vybírám si vyhovující formy práce

·         volím vhodnou náročnost a množství

·         procvičuji, co mi nejde

září - leden

Kritéria pro hodnocení pokroků v učení

Kritérium

Míra naplnění kritéria

Zapisuji počet prvků do 8

1.)    Zapisuji vždy správně.

2.)    Občas chybuji v zápisu.

Rozumím pojmu:

-          sčítat = přidat / dát dohromady

-          odčítat = ubrat

-          rozdělit

1.)    Vždy bezchybně rozumím a používám.

2.)    Někdy chybuji ,  ale zvládám s dopomocí.

Zvládnu porovnat čísla do 8 (<, >, =)

Používám a rozumím znaménkům +, -, =

1.)    Zvládám samostatně.

2.)    Občas chybuji, potřebuji pomoc.

Dokáži krokovat na krokovadle, spočítat své kroky a zaznamenat krokování šipkami

1.)    Zvládám bezchybně.

2.)    Někdy chybuji v zápisu, občas se netrefím do rytmu,   nejsem si jistý při zápisu šipkami.

Orientuji se na číselné ose

1.)    Zvládám bezchybně.

2.)    Dělá mi potíže najít některá čísla.

Buduji sčítací trojúhelník

1.)    Zvládám bezchybně.

2.)    Někdy nedokáži zapsat číslo na správné místo, občas   udělám špatný součet.

Dokáži postavit stavbu z krychlí podle plánu

1.)    Přesně postavím danou stavbu, vytvořím plán stavby.

2.)    Občas chybuji, nedaří se mi dávat krychle přesně stěnami na sebe, nedokáži vytvořit přesná plán. 

Orientuji se v plánu a prostoru. Nepletu se při určování doleva, doprava, nahoru, dolů, před, za, první, poslední, …

1.)    Orientuji se bezchybně.

2.)    Strany levá a pravá a určování směru mi ještě dělá potíže.

Rozumím slovní úloze prostřednictvím malování a dramatizace

1.)    Zvládám bezchybně.

2.)    Občas potřebuji dovysvětlit, co obrázek znamená,       navést, zda se jedná o sčítání nebo odčítání.

 

Hejného metoda

 
CO JE TO „HEJNÉHO METODA“?

Netradiční způsob výuky matematiky. Touto metodou učí již přes 750 z 4 100 základních škol v ČR.

Hejného metodu využívá i řada alternativních škol nebo rodiče při domácí výuce svých dětí. O metodu profesora Milana Hejného se zajímají v Itálii, Řecku, Finsku, Švédsku, Polsku (kde se již pilotují učební materiály) či v Kanadě. Českou řadu učebnic pro první stupeň základních škol schválilo MŠMT v roce 2007. S výukou orientovanou na budování schémat podle prof. Milana Hejného jsou seznamováni studenti programů Učitelství pro 1. stupeň na pedagogických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Ostravské univerzitě v Ostravě.

12 KLÍČOVÝCH PRINCIPŮ METODY

 
Hejného metoda je založena na respektování 12 klíčových principů, které skládá do uceleného konceptu tak, aby dítě objevovalo matematiku samo a s radostí. Vychází ze 40 let experimentů a prakticky využívá historické poznatky, které se v dějinách matematiky objevují od starověkého Egypta až do dnešních dnů.

VÝVOJ HEJNÉHO METODY

 
Vít Hejný analyzoval příčinu, proč se jeho žáci nesnaží porozumět problémům a místo toho si raději pamatují vzorečky, které jsou ale vhodné pouze pro řešení standardních úloh. Hledal proto úlohy nestandardní a ty experimentálně testoval na žácích a na svém synovi (na fotce vpravo). Kvůli politické situaci se jeho poznatky neměly možnost více rozšířit.

V roce 1974 se matematik Milan Hejný po rozporu s učitelkou svého syna rozhodl svého syna ve škole učit sám. Společně s několika spolupracovníky začal v Bratislavě rozpracovávat poznatky svého otce. Uceleně byly nové myšlenky publikovány v roce 1987. Na rozdíl od tradiční výuky matematice zaměřené na nácvik standardních úloh je nová metoda zaměřena na budování sítě mentálních matematických schémat, které si každý žák tvoří řešením vhodných úloh a diskusí o svých řešeních se spolužáky.

V devadesátých letech se postupně buduje tým kolem prof. Hejného na Pedagogické fakultě UK a metoda proniká do vysokoškolské přípravy učitelů na PedF UK a prostřednictvím seminářů do školské praxe. Z iniciativy Nakladatelství Fraus napsal tým M. Hejného učebnice pro první stupeň. V roce 2015 učebnice využívá 20 % tříd v ČR. V současné době se pracuje na učebnicích matematiky pro druhý stupeň. Plánují se učebnice pro střední školy a rozšíření podpory učitelů učících touto metodou. Informovanost o metodě podnítila bádání, zda by se její principy daly využít i v dalších předmětech.


převzato z https://www.h-mat.cz/